Pod pojmem sportovní textil rozumíme veškeré oblečení určené svým střihem, designem,

případně funkčními materiály sportovním či rekreačním volnočasovým aktivitám.

Na co si dát při výběru textilu pozor?

Nejprve si dobře rozmyslíme k jakému účelu má textilní výrobek sloužit. Je na místě připomenout, že některé módní zboží bývá velmi choulostivé při používání a mnohdy jej ani nelze ani řádně udržovat. U každého výrobku upřednostňujeme jiná hlediska a tedy i jiné vlastnosti. V zásadě můžeme hovořit o třech základních skupinách vlastností, které vytvářejí jeho reprezentativnost, životnost respektive štrapáčnost a příjemnost při doteku či používání textilního výrobku.

Reprezentační vlastnosti vnímáme subjektivně a rozdílně podle toho, jde-li např. o oděv sportovní, pracovní nebo společenský, případně jiný. Zajímá nás barevnost a střih oděvu vzhledem k současně platné módě. Rozdílný pohled může být třeba na nemačkavost, která je tolerovatelná u sportovního oblečení, ale již méně u oblečení do kanceláře natož do divadla.

Životnost textilního výrobku můžeme naopak vyjádřit řadou objektivně měřitelných vlastností jako pevnost, odolnost v oděru (v ploše i v hraně) odolnost proti rozvláknění a proti žmolkování nebozátrhovosti, posuvnost nití nebo posuvnost nití ve švu stálobarevnost na světle. O štrapáčnosti mluvíme proto, že pro vzhled výrobku je také důležitá frekvence jeho používání a tedy i jeho údržby, tzn. praní nebo chemického čištění. Proto u často používaného výrobku je důležitá snadnost údržby a s tím související rozměrová stálost, stálosti vybarvení ve vodě, v chemickém čištění, v potu a otěrech a při žehlení odolnost vůči vyšším teplotám.

Příjemné pocity při nošení - prodyšnost, propustnost vodních par, navlhavost, příjemný omak související s materiálovým složením a jemností použitých vláken, konstrukcí a úpravou textilie. V poslední době vnímáme i tzv. hygienické vlastnosti, které mají zajistit nedráždivost pokožky. Jedná se o optimální hodnoty pH vodného výluhu, nízký obsah jakýchkoliv nebezpečných látek, jako je formaldehyd, těžké kovy, pesticidy, PCP látky. Není přirozeně možné ověřit si při koupi kvalitu textilního výrobku uspokojivým způsobem. Přesto však existují jednoduché zkoušky a některé zásady, které vás uchrání případných zklamání. Než zboží, které jsme vybrali podle vzhledu a které se nám líbí, koupíme, je dobré odložit nadšení, neposlouchat chválu prodavače/čky, jak vám to sluší a nejprve zkontrolovat  jeho označení. S výrobky bez označení materiálového složení v češtině a bez symbolů údržby by mohly být potíže. Prohlédneme si výrobek ze všech stran a dáme pozor zejména na to, zda:

• není viditelně poškozen (roztržení, umazání),
• je rovnoměrně vybarven,
• dodržel výrobce dostatečnou velikost okrajů švů (zda se šev při nošení nevytrhne),
• jsou jednotlivé díly výrobku dobře vsazeny,
• vyhovuje jeho materiálové složení naší představě o jeho užívání,
• vyhovuje doporučený způsob údržby.

Zapamatujme si: 

předem si vždy ujasněme, co vlastně kupujeme a jestli jsme ochotni akceptovat všechny podmínky, které prodejce uvádí,

1. vybírejme si pouze vyhovující materiálové složení,

2. dobře si prohlédněme výrobek, pokud možno rozbalený,

3.seznamme se se všemi písemnými informacemi (musí být v češtině), které výrobce uvádí v souvislosti s výrobkem. Na výrobku by mělo být uvedeno 5 symbolů údržby, etikety bývají všity u oděvních výrobků v límcovém švu, nebo bočním švu. Pokud nenalezneme označení výrobce a symbolů údržby, výrobek nekupujme! S takovým výrobkem bychom měli potíže při údržbě i při reklamacích,

4.dobře si prohlédněme symboly údržby. Jestliže koupíme výrobek, kde jsou všechny symboly údržby škrtnuty, přebíráme zodpovědnost na sebe, protože z hlediska odborného je takový výrobek pouze na jedno použití. Také příliš nízká doporučená teplota (30 ºC) pro praní bavlněných barevných textilií naznačuje, že výrobce zřejmě kryje nestálost vybarvení výrobku (případně i vyšší sráživost), před reklamacemi,

5. ještě než zaplatíme, prohlédneme si paragon. Mohou zde být např. uvedeny na zadní straně další informace formou razítka. Zaplacením potvrzujeme i seznámení s uvedenou informací a prodejce tím v mnoha případech omezuje možnost reklamace.

Co můžeme očekávat od kterého druhu vlákna?

Podle představy o budoucím používání výrobku zvolíme jeho materiálové složení. Pokud očekáváme příjemné pocity při nošení jako měkkost, nevrzavý omak, zvolíme spíše vlákna přírodní jako jsou vlna, bavlna, nebo hedvábí, len apod. Nevýhodou je však často jejich mačkavost nebo speciální způsob údržby včetně ochrany před škůdci. Chemická a syntetická vlákna jsou pružnější, málo mačkavá, ale mají menší savost a výrobky z nich se lépe udržují a déle vydrží. Kombinace přírodních vláken s chemickými nebo syntetickými spojuje kladné vlastnosti obou druhů materiálů a nabízí uživatelům velmi dobrou alternativu.

Pro oděvní textilie se nejčastěji využívají:

• z přírodních vláken : bavlna, vlna, len, pravé přírodní hedvábí, angora, mohér,
• z chemických a syntetických vláken: viskóza (viskóza je vlákno z přírodní celulosy, zpracované chemickou cestou), polyester, akryl, polyamid, polypropylen, polyuretan, elastan nebo elastodien a jejich směsi.

Jak s kterým druhem vlákna zacházet?

Textilní výrobky se většinou skládají z různých druhů vláken, a proto je třeba řídit se nejcitlivější složkou. O tom, jak prakticky výrobek ošetřovat nás informují symboly údržby (kapitola III. A). Vyvařovat lze pouze vysrážené výrobky z nebarvené bavlny a lnu, u nichž jsme si jisti, že se nebudou dále srážet (např. bavlněné a lněné tkaniny). Ostatní materiály jsou na teplotu citlivější a je nutné se bezpodmínečně řídit pokyny výrobce. Barevné materiály jsou obecně na teplotu citlivější než bílé. To platí i v případě žehlení nebo sušení výrobku.

Sráživost tkanin použitých na výrobu svrchních oděvů obvykle nemá přesahovat hodnotu 2 %. Avšak jednotlivé druhy textilních materiálů vykazují odlišné vlastnosti, tedy i odlišné úrovně sráživosti. Pokud je např. použita podšívka příliš sráživá, může se stát, že při nevhodné údržbě se projeví změna rozměru pouze u jedné textilie, a tak dojde ke zborcení fazóny celého výrobku.

Jak dlouhou životnost jednotlivé druhy vláken mají?

Při výběru oděvních součástí je důležité si uvědomit, že životnost vysoce módního výrobku je v mnoha případech podstatně kratší než výrobku klasického. Důvodem je použití atypických komponentů s leskem nebo s tzv. lurexovými efekty, které jsou většinou na povrchu, a proto podléhají brzy oděru. Při kombinaci odlišných textilních materiálů je také obtížné udržovat opakovaně výrobek a současně zachovat původní vzhled a vlastnosti. Údržbu také komplikují kombinace textilií různého materiálového složení, někdy dokonce s povrchovým zátěrem, koženkou, kůží, povločkovanou textilií apod.

Doba životnosti - nepleťte si tento pojem s reklamačním obdobím

Zapamatujme si:

1. životnost výrobků ovlivňuje jejich materiálové složení a módní efekty,

2. životnost výrobků určuje především způsob, jakým s nimi zacházíme,

3. životnost výrobku ovlivňuje dodržení postupu údržby, sdělené výrobcem prostřednictvím symbolů údržby.

Značení textilních výrobků

Podmínky pro výrobce a prodávající v České republice upravuje "Zákon o ochraně spotřebitele" č. 634/1992 Sb. v platném znění.

Podle tohoto zákona má být výrobek viditelně a srozumitelně označen:

1. názvem výrobku, označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, údaji o velikosti, rozměru, popřípadě užití. Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele s nimi seznámit.

2. Zboží musí být v okamžiku nabídky označeno cenovkou.

3. jednoznačná cena musí být oběma smluvním stranám jasná předem.

4. cenovka nesmí na výrobku překrývat jiné údaje.

Textilní výrobek musí být především označen údaji o složení materiálu, podle vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 92/1999 Sb.. Platí, že výrobky uváděné na trh v České republice musí být viditelně označeny složením materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. Údaj musí být vyznačen celými českými názvy, nikoliv zkratkami, na všité nebo příbalové etiketě. Např.:

• 100 % vlna,
• 100 % bavlna,
• 45 % vlna / 55 % polyester,
• 55 % akryl / 30 % vlna / 10 % viskóza. / 5 % hedvábí,
• 70 % polyester / 30 % akryl,
• 70 % bavlna / 30 % len .

Pokud je obtížné určit ve stádiu výroby složení textilního výrobku, je možné použít pro označení materiálového složení výraz "směs vláken".

Ve výše uvedené vyhlášce jsou také vyjmenovány výrobky jako je dámské prádlo, punčochy apod., které mohou být označeny na přebalu.

Pro označování textilních a oděvních výrobků z hlediska správného postupu při údržbě a ošetřování, je v České republice platná norma ČSN EN 23758 (80 0005). Tato norma uvádí soubor grafických znaků, jejichž výběr je umístěn na etiketách textilních výrobků a znázorňuje zvolený postup údržby textilie tak, aby nedošlo k jeho poškození, tj.: postup praní, bělení, žehlení, chemického čištění a sušení. Značení je velmi důležité při domácím praní, sušení a žehlení, stejně jako v profesionální údržbě pro volbu technologických postupů v čistírnách a prádelnách. Nejčastěji se používá soubor 5 znaků, který je doplňován přesnými údaji o způsobu zacházení (teplota praní a žehlení, výběr bělicího prostředku, výběr rozpouštědla pro chemické čištění, způsob sušení):

Textilní výrobky mohou být také označeny obchodními značkami nebo značkami kvality. V případě obchodních značek jde o označení výrobních podniků nebo jejich kolekcí, které jsou něčím specifické, nebo jsou cíleny k určité skupině spotřebitelů.

V případě značek kvality jsou označení udělena nebo propůjčena kompetentní institucí, která kontroluje oprávněnost udělení značení. Výrobek, někdy i služba - servis, splňují stanovené podmínky kvality, zdravotní nezávadnosti, požadavků na ekologii apod. Např. výrobek je označen logem CZECH MADE, QZ-Zaručená kvalita, značka shody s normou ČSN, a pod.

Zapamatujme si: 

• není-li výrobek označen materiálovým složením česky, mohou s ním být problémy, protože dovozce již při jeho uvedení na trh nectí naše zákony. Jak se pak bude chovat při reklamaci,
• značení symboly údržby je velmi důležité pro volbu způsobu údržby i pro případné reklamace, nikdy je z výrobku neodstraňujme,
• o každé nám neznámé značce bychom měli získat od prodávajícího věrohodnou informaci; zejména, kdo značku udělil, jaká kritéria či podmínky byly splněny a zda se na jejím udělení podílela nezávislá instituce, nebo spotřebitelská organizace. Podle toho si pak udělejme sami vlastní názor.

Jak vybírat oděv?

Nejprve si rozmyslíme, jaký účel má oděvní součást splňovat, jestli ji budeme nosit ke společenským, či sportovním účelům, nebo k dennímu použití. Výběr by měl splňovat naše požadavky. Účel použití textilních výrobků lze na výrobcích vyznačit piktogramy:

Upřednostníme spíše známého výrobce, s jehož výrobky máme již zkušenosti. Pro výběr platí obecně doporučení, která byla již popsána v předchozím bodě. Pro správný výběr oděvů je třeba vyznat se ve značení velikostí.

V současné době platí v České republice pro systém označování velikostí svrchních oděvů česká technická norma z roku  2005 ČSN EN 13402-Označování velikostí oblečení. Norma má čtyři části z nichž tři jsou již vydané. Systém označování velikostí je založen na tělesných rozměrech, vyznačených na piktogramech postav — mužů, žen, dětí, chlapců a dívek. Určuje postup měření tělesných rozměrů, primární a sekundární rozměry pro určité druhy oblečení, rozměry a intervaly velikostí začleněné do tabulek a poslední čtvrtá část normy, která se připravuje, uvádí systém kódování.